Vždycky jsem se cejtila trochu provinile, že semnou ten hype okolo Vánoc nic nedělá. Neznám ani jednu koledu celou a obdarovávání bližních mi nedělá vůbec žádnou radost. Rozhodla jsem se proto vzít svoji cynickou kamarádku Šárku a vyrazit za atmosférou na brněnský vánoční trhy.
V praxi to vypadalo tak, že jsme běhaly od stromečku ke zvonečku, od zvonečku k betlemu a pokřikovaly na sebe: „Cejtis už nějakou atmosféru?“ „Ne, ty jo?“
Zima byla větší a větší a atmosféra furt nikde. Ve chvíli, kdy jsem v rámci jejího vytvoření fotila Šárku u vánočního stromu, připletlo se mi před mobil jakési dítě, na které začala Šárka hrozivě řvát, ať kouká mazat ze záběru. Obdržela za to od jeho babičky obvzlast ošklivý a značně nevánoční pohled. To byla ta chvíle, kdy jsme se rozhodly na celou tu věc s Vánocemi vykašlat a věnovat se obchodům s obuvi.
Výsledek naší mise je tedy takový: Vánočni atmosfera neexistuje, pravděpodobně si ji vymysleli Američani stejně jako byli schopni vymyslet správńaky typu Brandona Walshe, Dawsona nebo toho chlápka z U2.